|
| |
|
|
Role střevní mikrobioty v rozvoji Alzheimerovy demence
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Zachování zdraví ve vyšším věku závisí na funkci biologických homeostatických systémů (nervové, endokrinní a imunitní činnosti), v čemž hraje klíčovou roli biologická interakce mezi těmito systémy a střevní mikrobiotou. Jednou z mimořádně závažných chorob typických pro vyšší věk je Alzheimerova demence (AD), která je nejčastější příčinou demence na světě. Tato nemoc je doprovázena poruchami kognitivních funkcí, které jsou asociovány s hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních vláken v mozkové tkáni. Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v důsledku čehož dochází ke snížení funkční kapacity organismu, to je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na etiologii několika chronických patologických stavů, včetně neurodegenerativních procesů. Tyto modulační procesy jsou spojeny s oxidačním stresem a střevní dysbiózou. Ve vědecké literatuře je velmi dobře doloženo, že ve stárnutí dochází k výrazným změnám ve složení střevní mikrobioty. Tyto změny mohou vést k řadě biologických změn včetně zvýšení propustnosti střevní stěny a tím způsobovat zvýšený průnik řady biologicky aktivních látek do těla. To může být může být rizikový faktor rozvoje zánětu i v mozkové tkáni či dokonce rozvoje neurodegenerace. Modifikace střevní mikrobioty může mít tedy pozitivní...
|
|
| |
|
|
Role střevní mikrobioty v rozvoji Alzheimerovy demence
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Zachování zdraví ve vyšším věku závisí na funkci biologických homeostatických systémů (nervové, endokrinní a imunitní činnosti), v čemž hraje klíčovou roli biologická interakce mezi těmito systémy a střevní mikrobiotou. Jednou z mimořádně závažných chorob typických pro vyšší věk je Alzheimerova demence (AD), která je nejčastější příčinou demence na světě. Tato nemoc je doprovázena poruchami kognitivních funkcí, které jsou asociovány s hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních vláken v mozkové tkáni. Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v důsledku čehož dochází ke snížení funkční kapacity organismu, to je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na etiologii několika chronických patologických stavů, včetně neurodegenerativních procesů. Tyto modulační procesy jsou spojeny s oxidačním stresem a střevní dysbiózou. Ve vědecké literatuře je velmi dobře doloženo, že ve stárnutí dochází k výrazným změnám ve složení střevní mikrobioty. Tyto změny mohou vést k řadě biologických změn včetně zvýšení propustnosti střevní stěny a tím způsobovat zvýšený průnik řady biologicky aktivních látek do těla. To může být může být rizikový faktor rozvoje zánětu i v mozkové tkáni či dokonce rozvoje neurodegenerace. Modifikace střevní mikrobioty může mít tedy pozitivní...
|
|
|
Alzheimerova choroba: péče v rukou rodinných příslušníků
Schmidová, Martina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat péči rodinných příslušníků o pacienta s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Práce je rozdělená na dvě hlavní části, teoretická část definuje stárnutí, demenci a Alzheimerovu chorobu, možnosti léčby a péče. Praktická část je poté zpracována jako kazuistika pacientky s Alzheimerovou nemocí a možnosti praktické pomoci různých organizací s tím, aby pacient mohl co nejdéle, bezpečně a spokojeně žít s rodinou. Teoretická část tak vytváří rámec, na jehož základě je zpracována část praktická, která mapuje ošetřovatelskou a jinou péči o nemocného v rodinném prostředí. Toto téma je zvoleno z důvodu nárůstu populace s tímto onemocněním v rozvinutém světě a tudíž i v ČR, kdy je na jedné straně pravděpodobné, že instituce zdravotní a sociální péče nebudou schopny tuto situaci kapacitně zvládat a na druhé straně však existuje ochota dětí a vnoučat převzít zodpovědnost za péči o nemocné rodiče a prarodiče. Práce může být využita jako pomocný materiál pro rodiny pečující o své blízké s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí a také může informovat zdravotníky v relevantních oborech o možnostech a potřebách laických pečovatelů a samotných pacientů. Hlavními problémy v bakalářské práci byly velmi náročné rozhovory s pacientkou a sestavení ošetřovatelských diagnóz....
|
|
|
Výživa seniorů s Alzheimerovou demencí
STAŇKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit, zda má na výživový stav pacientů s Alzheimerovou demencí vliv způsob péče. Metodou kvalitativního výzkumu jsem porovnávala 5 klientů s Alzheimerovou demencí z Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí s 5 seniory s Alzheimerovou demencí v domácí péči. Použila jsem jak polostrukturované rozhovory se zdravotními sestrami, pečovatelkami v sociálním zařízení a pečujícími v domácím prostředí tak dotazníky zjišťující míru soběstačnosti nemocného, riziko malnutrice a pečovatelskou zátěž. Součástí bylo také týdenní zaznamenávání příjmu stravy a tekutin, jež jsem následně zadala do aplikace Nutriservis pro zjištění množství přijaté energie, živin a tekutin. U každého jedince jsem na základě BMI a dalších údajů vypočítala jejich energetickou potřebu a potřebu živin, což jsem poté porovnala s výslednými hodnotami jejich jídelníčku v Nutriservisu. Z výzkumu je patrné, že je kvalita jídelníčků lepší v sociálním zařízení, což může být díky přítomnosti nutričního terapeuta, jež plánuje jídelníčky a pravidelně kontroluje stav výživy klientů. V domácí péči je strava více monotónní a často nedostatečná. Důvodem může být malá informovanost o důležitosti správného stravování či vytíženost pečujících. Výsledné hodnoty z Nutriservisu jsou více v mezích normy u klientů v Domově pro seniory ve Velkém Meziříčí, avšak u obou souborů nacházíme problém s nedostatečným příjmem tekutin a vlákniny. Z rozhovorů jsem dospěla k závěru, že většina dotazovaných nevidí souvislost mezi AD a stravováním. Kontrola u stravování je však nutná téměř u všech sledovaných. K domácí péči se přiklání převážná většina dotazovaných. Tato práce by mohla být přínosem pro pečující o seniory s demencí v domácím prostředí, jakožto ukázka toho, že správná výživa může pozitivně ovlivnit zdraví seniora či pro sociální zařízení bez nutričního terapeuta, aby upozornila na důležitost skladby jídelníčku.
|
|
|
Farmakologický animální model Alzheimerovy demence (model Samaritán) a mediátorový systém N-methyl-D-aspartátového receptoru a oxidu dusnatého
Matušková, Hana ; Krištofíková, Zdena (vedoucí práce) ; Soukup, Ondřej (oponent)
Alzheimerova demence je neurodegenerativní onemocnění s nejvyšší prevalencí, které nelze v současné době vyléčit. Cílem diplomové práce bylo otestovat mediátorový systém NMDA receptoru a oxidu dusnatého u animálního modelu sporadické formy Alzheimerovy demence (potkaní model Samaritán; Taconic Pharmaceuticals, USA) a srovnat tyto změny se změnami v hipokampálním cholinergním systému a v kognitivních testech. Tento model vznikl chronickou unilaterální aplikací β-amyloidu42 a pro-oxidativních látek (heptahydrát síranu železnatého a L-buthionin-(S,R)-sulfoximin) in vivo pomocí osmotických pump Alzet® do levé komory mladého dospělého potkana kmene Long Evans. Cílem této práce bylo otestovat změny v expresi NR1/NR2A/NR2B podjednotek N-methyl-D-aspartátového receptoru a aktivity syntáz oxidu dusnatého (neuronální, endotelové a inducibilní) v pravém a levém kortexu. Naše výsledky ukazují na signifikantní změny v expresi NR2A/NR2B podjednotek NMDA receptoru a aktivitě iNOS v kortexu potkanů modelu Samaritán při srovnání s kontrolními potkany Long Evans. Tyto výsledky jsou v souladu s pozorovanými změnami v aktivitě cholinergních transportérů v hipokampu i v kognitivních testech (Morrisovo vodní bludiště a aktivní alotetické vyhýbání se místu). Naše výsledky podporují dvoufázový mechanizmus změn...
|
|
|
Diabetes mellitus 2. typu a Alzheimerova demence: studium společných patogenetických faktorů
Vacínová, Gabriela ; Vaňková, Markéta (vedoucí práce) ; Lukášová, Petra (oponent)
Alzheimerova demence (AD) a diabetes mellitus 2. typu (DM2) jsou onemocnění spojená s vyšším věkem, která mají ve všech industrializovaných zemích stoupající prevalenci. AD je neurodegenerativní onemocnění charakterizované progresivní ztrátou kognitivních funkcí. Jedná se o komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílejí jak faktory genetické, tak faktory vnějšího prostředí. Nejvýznamnějším markerem spojovaným s touto nemocí je riziková alela ε4 v genu pro APOE. Z posledních celogenomových asociačních studií vzešlo dalších 10 kandidátních genů, mezi kterými se jako nejvýraznější jeví minoritní alela G polymorfismu rs744373 v genu BIN1. AD je spjatá s mnoha metabolickými a imunitními poruchami. Mezi zájmové markery se řadí i nový parametr visfatin, který může působit jako prozánětlivý cytokin. DM2 je chronické onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou krevní glukózy, které je zároveň charakterizované neurologickými poruchami. U obou těchto onemocnění se vyskytuje velké množství metabolických poruch. Mezi nejvýznamnější poruchu patří inzulínová rezistence. Diplomová práce má 2 části - biochemickou a genetickou. Biochemická část práce sleduje hladinu visfatinu u pacientů s AD a zdravých kontrol a sleduje, zda visfatin souvisí s AD. V této části práce bylo vyšetřeno celkem 103 osob (39 pacientů s...
|
|
|
Demence u seniorů
Hvězdová, Kristýna ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Marsová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou demencí. Specifikací a druhy demence, s jejími projevy, a s ní spojenými změnami chování, depresivními a úzkostnými stavy. Potřebami takto nemocných lidí a zásadami komunikace a práce s nimi. Hlavním cílem práce bylo zjištění potřeb a ošetřovatelských intervencí v průběhu progrese onemocnění u pacientky. Náplní praktické části bylo vypracování případové studie pacientky s diagnózou Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem. Výzkum byl uskutečněn v domově seniorů a šetření probíhalo od března 2013 do října 2014. Technika sběru dat byla uskutečňována prostřednictvím rozhovorů a testu kognitivních schopností (MMSE) s naměřenými body 17 a 0. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pacientka postižena lehkou kognitivní poruchou byla schopna aktivního, důstojného a naplněného života. Samozřejmostí bylo naplňování běžných denních potřeb samostatně. Při progresi onemocnění, o rok a půl později, musely být tyto základní potřeby péče o sebe sama vykonávány druhou osobou. Rozdíly byly patrné především v příjmu stravy a tekutin, vylučování, pohybu a komunikaci. Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelné onemocnění. Správnou péčí, komunikací a dostatečnou dávkou empatie, je však možno zachovat co nejdéle kvalitní a důstojný život nemocného. Klíčová slova demence,...
|
|
|
Neuropsychologické vyšetření u pacientů s mírnou kognitivní poruchou v predikci konverze do demence
Šiffelová, Kamila ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Identifikace jedinců s vysokým rizikem rozvoje demence se stává v současné době velmi důležitým úkolem. Cílem této studie bylo porovnání dvou užívaných paměťových testů v možnosti predikce konverze do demence v horizontu v průměru 2 let u nedementních geriatrických pacientů s mírnou kognitivní poruchou či se stížností na paměť. Prvním testem byl Enhanced Cued Recall test (ECR), u kterého je kontrolované ukládání a vybavení s vodítky a jako druhý test Paměťový test učení (AVLT), který toto paradigma nezahrnuje. Retrospektivně byly porovnány iniciální neuropsychologická vyšetření pacientů z Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a výsledky těchto vyšetření byly analyzovány mezi pacienty, kteří konvertovali do demence a mezi těmi, kteří zůstali soběstační. Porovnávali jsme predikční schopnosti obou paměťových testů. Lepším modelem v predikci konverze do demence se v celkovém měřítku jeví test AVLT před testem ECR. Predikce demence je důležitá z hlediska možnosti nasazení efektivní léčby a zachování kvality pacientova života. Klíčová slova: predikce demence, konverze, Alzheimerova demence, Paměťový test učení, test ECR
|
host ::
RSS.